Aktuality
Luboš Tomíček definitivně uzavřel kariéru, živí se podnikáním

Se závoděním skončil už loni na podzim, ale ještě si nechával pootevřená vrátka. Plochodrážní závodník slavného jména Luboš Tomíček v průběhu letošní sezony tvrdil, že chystá návrat na ovály, ale celou situaci nakonec přehodnotil a v 27 letech definitivně uzavřel kariéru. Na nadcházejícím Memoriálu Luboše Tomíčka, který se jezdí na počest jeho předčasně zemřelého dědy, se někdejší velký talent objeví už v roli diváka.

Proč jste před rokem skončil se závody?

Bylo to z finančních důvodů. Sport mě neuživil a musel jsem se věnovat jiným činnostem kolem něj. Rozhodl jsem se, že si dám rok pauzu a uvidím, kam se v životě dál posunu. Náklady na závody jsou ohromné a návratnost dost nejistá. Dostal jsem do věku, kdy je potřeba dívat se do budoucnosti a s tou jsou peníze spojené. Bohužel jsem se v plochodrážní hierarchii neprobojoval tak vysoko, abych na ně nemusel myslet.

Před lety jste měl našlápnuto ke slibné kariéře, proč se to nepovedlo?

Do jednadvaceti se všechno vyvíjelo nadějně, ale někdy o dva roky později se všechno zlomilo. Šel jsem výkonnostně dolů a poslední sezony se spíš plácal ve druhé anglické lize. Poznal jsem, že to nikam nevede a loni v říjnu prodal techniku.

Letos jste však naznačoval, že se chcete vrátit...

Všichni mi říkali, že když si dám rok pauzu, už se na motorku nevrátím. Nevěřil jsem tomu, teď ale vidím, že měli pravdu. Restart by byl neskutečně náročný, protože bych musel všechno včetně závodní techniky a také dopravního prostředku znovu nakoupit. Byla by to investice do nejistého podniku, protože nikde není psáno, že by se návrat podařil. Musel bych se prosadit v Polsku nebo Anglii, a to není vůbec jisté. Nerad si to přiznávám, ale jsem už bývalý závodník.

Nelitujete přece jen, že skončil poněkud předčasně?

Nebudu říkat, že mi závody nechybí... Byl jsem zvyklý na přejíždění ze závodu na závod. Líbilo se mi to, obětoval jsem sportu kus života, ale stálo to spoustu prostředků a tátu hrozné nervy. Byla to jedna etapa mého života, mám na ní skvělé vzpomínky, teď mám před sebou další. Život mimo plochou dráhu existuje a také může být nádherný. Třeba to tak mělo dopadnout. Je třeba si přiznat, že už se nikdy nesvezu.

Čemu se nyní věnujete?

Ještě v Anglii jsem vedle závodění začal s kamarádem podnikat s náhradními díly pro plochou dráhu. Zřídili jsme sklad a já do projektu investoval nějaké peníze. Hodně věcí nakupuju tady nebo i v jiných zemích a na ostrovech je prodáváme. Kromě toho trénuju pár veteránů, což se taky docela vyplácí. Dalším podnikatelským záměrem je obchod se zdravou výživou.

Jak se těšíte na nadcházející memoriál vašeho dědy, který jste ještě loni jel?

Vždycky jsem si ho přál vyhrát, ale bohužel to zůstane nesplněný sen. Určitě ale nebudu v pondělí 9. září na Markétě chybět. Bude to pro mě malinko smutná podívaná, ale beru věci tak, jak jsou.

Co říkáte prozatímní startovní listině?

Mezi dosud známými jezdci bych favorita na vítězství tipoval spíš mezi českými kluky, kterým by mohla pomoci právě výhoda domácího prostředí. V nejlepší formě je Václav Milík. Z cizinců bych na přední příčky tipoval Rafala Okoniewského, který jede dobře v Polsku. Dále také Angličana Daniela Kinga. Jemu se nedávno docela povedl finálový závod MS kvalifikace do Grand Prix 2014.



min

 
Matěj Kůs se pokusí při MLT navázat na vítězství z roku 2010

Jeho sezonu ovlivnilo zranění při červnovém testmatchi mezi Českou republikou a Polskem. Z řady pohmožděnin a zlomené lopatky se Matěj Kůs už zotavil a rád by se v závěru sezony prezentoval kvalitním výsledkem. Příležitost k tomu bude mít v pondělí 9. září na Markétě při 45. ročníku Memoriálu Luboše Tomíčka.

Jak se po nezaviněném pádu cítíte a jak se vám po zranění jezdí?

Je mi už relativně dobře. Pominuly i problémy s hlavou, kdy jsem omdlíval a trpěl ztrátou koordinace. Snažím se vracet zpátky do plochodrážního kolotoče a najít ztracený závodní rytmus.

Kolik závodů už máte za sebou?

Je to zatím asi pět startů v Anglii ze Redcar a v Polsku za Toruň. Není to samozřejmě na takové úrovni, jakou bych si představoval. Týmové výsledky nejsou špatné, moje nic moc. V Anglii je to trochu ovlivněné tím, že jsem se v týmu posunul na číslo jedna, což je docela dřina, protože se jedu dvakrát proti jedničce a dvakrát proti pětce. Je jasné, že jsem se na tuto pozici nepřesunul v nejvhodnější okamžik.

Jak hodnotíte své nedávné prvoligové vystoupení v barvách AK Markéta?

Bylo to pro mě užitečné, protože každý závod je teď dobrý. Ze dvou startů jsem byl první a druhý. Před Tomíčkovým memoriálem bylo důležité na Markétě trochu potrénovat a v neposlední řadě jsem si potřeboval otestovat jeden motor. Proto to bylo po všech stránkách výhodné svezení a navíc jsem přispěl k naší výhře.

Jak se těšíte na blížící se Memoriál Luboše Tomíčka, který jste v roce 2010 jako poslední Čech vyhrál a loni skončil druhý?

Já mám tenhle závod na Markétě moc rád a obvykle se mi v něm daří. Pro nás jezdce Olympu je to důležitý mítink a většinou zároveň jeden z posledních startů v sezoně. Tribuny jsou dostatečně zaplněné a na stadionu panuje pohodová atmosféra. Je fajn se předvést před českými fanoušky. Vedle perfektně připravené motorky a jezdecké formy potřebuji k závodění právě lidi. Pak se mi může podařit udělat kvalitní výsledek.

Stupně vítězů by vás dozajista potěšily...

Tak to stoprocentně, stejně jako v každém jiném závodě. Je však jasné, že soupeři mi nenechají nic zadarmo.


min

 
Tomíčkův memoriál už popětačtyřicáté

Už popětačtyřicáté se 9. září na Markétu sjedou špičkoví domácí i zahraniční závodníci, aby společným soupeřením uctili památku Luboše Tomíčka.

V Luboši Tomíčkovi ztratil český sport plochodrážníka, který byl na vrcholu sil. S pěti tituly mistra republiky v řadě toužil vyhrát Zlatou přilbu v Pardubicích a v roce 1968 nebyl svému snu daleko. Vedl finálovou jízdu, ale v zatáčce se přetočil, dva závodníci včetně pozdějšího vítěze Leifa Enecrony se mu zvládli vyhnout, ale na čtvrtém místě jedoucí Jaroslav Wolf do ležícího Luboše Tomíčka vrazil. Ve věku čtyřiatřiceti let se 20. října 1968 Luboš Tomíček stal šestou obětí závodu o Zlatou přilbu.

Luboš Tomíček se v roce 1957 poprvé objevil na ploché dráze a hned v barvách klubu z hlavního města, který tehdy nesl jméno Rudá hvězda. Od té doby se neustále zlepšoval, až se stal nejlepším československým jezdcem, když vyhrával, co se dalo, včetně pěti titulů mistra republiky. Zároveň úspěšně reprezentoval Československo v mezinárodních podnicích a dotáhl to až do světového finále v roce 1965. Po osm let byl kapitánem československé reprezentace.

Od roku 1969 se na počest tragicky zesnulého Luboše Tomíčka koná v Praze 6 na Markétě memoriál nesoucí jeho jméno. První ročník vyhrál Novozélanďan Barry Briggs. Memoriál Luboše Tomíčka je nejstarším mezinárodním plochodrážním závodem v Praze.

První jména ve startovní listině:

Česká republika: Josef Franc, Matěj Kůs, Václac Milík, Zdeněk Holub

Velká Británie : Daniel King

Polsko : Artur Czaja

Finsko : Timo Lahti

Německo : Max Dilger

Rusko : Andrej Kudrjašov

Lotyšsko : Maksims Bogdanovs



 
Rafal Okoniewski vyhrál 44. Memoriál Luboše Tomíčka

Konečné pořadí:
1. Rafal Okoniewski 15 (3,3,3,3,3) + 1. ve finále
2. Matěj Kůs 14 (3,3,3,2,3) + 2. ve finále
3. Grzegorz Zengota 10 (2,0,3,3,2) + 3. ve finále
4. Daniel Nermark 11 (2,3,3,3,T) + 4. ve finále
5. Nicki Pedersen 12 (3,2,2,3,2) + N ve finále
6. Václav Milík 10 (1,2,2,2,3)
7. Christian Hefenbrock 9 (3,1,2,1,2)
8. Josef Franc 7 (2,3,2,-,-)
9. Dakota North 6 (0,1,1,1,3)
10. Tomasz Gapiński 6 (2,0,1,2,1)
11. Maks Gregorič 5 (1,2,0,0,2)
12. Viktor Golubovskij 5 (1,1,1,2,0)
13. Eduard Krčmář 3 (0,2,R,0,1)
14. Michal Mitko 3 (0,0,1,1,1)
15. Zdeněk Holub 2 (1,1)
16. Gugliemo Franchetti (1,0,0,0,0)
17. Luboš Tomíček 1 (Fd,1,0,0,Fd)
18. Michal Škurla 0 (Fd)

Jízda po jízdě:
1. Okoniewski, Gapiński, Milík, Mitko
2. Hefenbrock, Franc, Golubovskij, North
3. Pedersen, Zengota, Gregorič, Krčmář
4. Kůs, Nermatk, Franchetti, Tomíček (Fd)
5. Franc, Gregorič, Tomíček, Gapiński
6. Nermark, Pedersen, Hefenbrock, Mitko
7. Kůs, Milík, North, Zengota
8. Okoniewski, Krčmář, Golubovskij, Franchetti
9. Zengota, Hefenbrock, Gapiński, Franchetti
10. Kůs, Franc, Mitko, Krčmář (R)
11. Nermark, Milík, Golubovskij, Gregorič
12. Okoniewski, Pedersen, North, Tomíček
13. Nermark, Gapinski, North, Krčmář
14. Zengota, Golubovskij, Mitko, Tomíček
15. Pedersen, Milík, Holub (Franc N), Franchetti
16. Okoniewski, Kůs, Hefenbrock, Gregorič
17. Kůs, Pedersem, Gapiński, Golubovskij
18. North, Gregorič, Mitko, Franchetti
19. Milík, Hefenbrock, Krčmář, Tomíček (Fd)
20. Okoniewski, Zengota, Holub, Škurla (Fd)

FIN: Okoniewski, Kůs, Zengota, Nermark, Pedersen (N)

 
Hefenbrock a Golubovskij doplňují startovní listinu Tomíčkova memoriálu


Christian Hefenbrock se po dvou letech znovu objeví při Memoriálu Luboše Tomíčka a bude chtít vylepšit osmé místo ze závodu, který tehdy vyhrál Matěj Kůs. Novou tváří pro české fandy bude v pondělí Viktor Golubovskij, jenž bude zastupovat ruský speedway.

Startovní listina:
1 Tomasz Gapiński (Polsko)
2 Michal Mitko (Polsko)
3 Václav Milík (Česká republika)
4 Rafal Okoniewski (Polsko)
5 Josef Franc (Česká republika)
6 Christian Hefenbrock (Německo)
7 Dakota North (Austrálie)
8 Viktor Golubovskij (Rusko)
9 Maks Gregorič (Slovinsko)
10 Nicki Pedersen (Dánsko)
11 Grzegorz Zengota (Polsko)
12
13 Luboš Tomíček (Česká republika)
14 Daniel Nermark (Švédsko)
15 Matěj Kůs (Česká republika)
16 Gino Franchetti (Itálie)

 
«ZačátekPředchozí123456789DalšíKonec»

Strana 8 z 9