Aktuality
46. Memoriál Luboše Tomíčka - fotky

foto: Michal Kohout


 
Milík by výhru nad Sajfutdinovem vyměnil za stupně vítězů

Jediným českým finalistou 46. ročníku Memoriálu Luboše Tomíčka byl v pondělí večer Václav Milík. Jeho ambice byly vysoké, zvláště poté, co v základní části dokázal porazit „ruskou raketu“ a pozdějšího vítěze Emila Sajfutdinova. Jenže vyvrcholení tradičního závodu na pražské Markétě českému juniorovi nevyšlo podle jeho not a skončil čtvrtý.

Co rozhodlo o tom, že jste ve finále nebojoval o vítězství?

Vybral jsem si druhou startovní pozici, což byla určitě dobrá volba. Před finále jsme ale trochu změnili nastavení. Bylo to k lepšímu při jízdě, ale na startu to nebylo ono. Jak jsem pustil spojku, tak se to zahltilo a neodstartoval jsem podle svých představ. Pak se motorka sice rozjela, ale už bylo těžké stíhat ujíždějící soupeře.

Jak jste spokojený se svým výkonem?

Na dráze bylo hodně materiálu. Na takovém povrchu obvykle hodně blázním, protože se mi v tom líbí jezdit. Jednou jsem měl dost namále, ale pro diváky to bylo asi přitažlivé. Bylo to tím, že jak jsem v zatáčce zvenku najížděl do nerovného povrchu, tak se motorka zvedla na zadní kolo. Byl jsem rád, že jsem to ustál.

Jak vás potěšilo, že jste Sajfutdinova porazil aspoň v rozjížďce?

Určitě mě to povzbudilo. Lepší by ale bylo, kdybych s ním tu rozjížďku prohrál a ujel mu ve finále. Je to velký závodník a myslím, že jsem ho porazil vůbec poprvé. Mám dobrý skalp, jenže tu výhru nad Emilem bych vyměnil za stupně vítězů. Ale co, čtvrté místo je také dobrý.


min

 
Sajfutdinov si Markétě připomněl své první velké vítězství

Největší hvězda 46. ročníku Memoriálu Luboše Tomíčka ruský plošinář Emil Sajfutdinov potvrdil na Markétě roli favorita. Společně s domácím Václavem Milíkem nasbíral v základní části pražského závodu nejvíc bodů a finále nedal kvartetu rivalů šanci.

Jaké to bylo vrátit se na místo, kde jste před pěti lety jako nováček vyhrál závod Grand Prix?

Tenkrát se mi podařilo proměnit hned premiérový start v seriálu mistrovství světa ve vítězství. Teď jsem si první velký triumf své kariéry připomněl.

Závod se pro vás od začátku vyvíjel příznivě, jak náročné bylo v Praze vyhrát?

Od první jízdy se mi dařilo a cítil jsem se v pohodě, i když ostatní jeli také velmi dobře. Ve finále to bylo o tom, jak se odstartuje. Když jsem se dostal v první zatáčce do čela, stačilo, abych si vedení pohlídal. Jsem rád, že se mi závod povedl.

Jak se vám závodilo na dráze, kterou před začátkem memoriálu zkropil déšť?

Nebylo to jednoduché, protože dráha byla spíš jednotvárná. Hodně záleželo na startech, ale vzhledem k podmínkám byl povrch obstojný. Bylo dobré, že se finále stihlo ještě před dalším deštěm.


min

 
Emil Sajfutdinov vyhrál Tomíčkův memoriál

Emil Sajfutdinov se v pondělí večer na Markétě stal prvním ruským jezdcem, který kdy vyhrál Memoriál Luboše Tomíčka.

Při 46. ročníku zůstal Rus tři jízdy neporažen, pak na něj sice našli recept Václav Milík a Jurica Pavlic, ale ve velkém finále splnil Sajfutdinov roli největšího favorita a po startu z červené dráhy s jistotou zvítězil. Pro usměvavého závodníka to bylo další vítězství při debutu v Praze. Výhrou při svém prvním Tomíčkově memoriálu dal vzpomenout na rok 2009, kdy jako debutant vyhrál na Markétě závod Grand Prix.

Obhájce posledních dvou triumfů Rafal Okoniewski těsně proklouzl do finále, kde skončil třetí. Útok na vyrovnání rekordu Ivana Maugera v počtu výher za sebou se tak Polákovi nevyvedl.

Mezi Pavlicem a Okoniewským obkroužil pět finálových kol Jurica Pavlic, Chorvat, který na poslední chvíli podepsal smlouvu o účasti, navázal na stříbro z roku 2006.

Nejlepším českým jezdcem byl při pondělním večeru Václav Milík, jenž bral po dvaceti jízdách dělené prvenství, ale finálovou jízdu dokončil na čtvrtém místě.

Těsně za branami finále se seřadila česká trojice Eduard Krčmář, Matěj Kůs a Zdeněk Holub. 

Video z finálové jízdy je k vidění na facebooku.

Konečné pořadí:
1. Emil Sajfutdinov 13 (3,3,3,2,2) + 1. ve finále
2. Jurica Pavlic 10 (1,1,2,3,3) + 2. ve finále
3. Rafal Okoniewski 9 (2,3,0,1,3) + 3. ve finále
4. Václav Milík 13 (2,2,3,3,3) + 4. ve finále
5. Maksims Bogdanovs 11 (1,3,3,2,3) + R ve finále
6. Eduard Krčmář 9 (3,2,1,2,1)
7. Matěj Kůs 8 (1,R,3,2,2)
8. Zdeněk Holub 8 (3,1,2,1,1)
9. Robert Lambert 8 (2,2,1,1,2)
10. Davey Watt 7 (3,1,0,3,R)
11. Kai Huckenbeck 7 (R,3,1,3,0)
12. Josef Franc 7 (2,2,2,1,2)
13. Martin Smolinski 5 (1,R,3,0,1)
14. Michal Škurla 3 (1,2)
15. Daniel Gappmaier 2 (0,1,0,0,1)
16. Roland Benkö 0 (R,0,0,0,0)
17. Ondřej Smetana 0 (0,0)
18. Michele Castagna 0 (Fd)


 
Startovní listina

Startovní listina:
1 Rafal Okoniewski (Polsko)
2 Zdeněk Holub (Česká republika)
3 Daniel Gappmaier (Rakousko)
4 Martin Smolinski (Německo)
5 Václav Milík (Česká republika)
6 Maksims Bogdanovs (Lotyšsko)
7 Roland Benkö (Maďarsko)
8 Eduard Krčmář (Česká republika)
9 Jurica Pavlic (Chorvatsko)
10 Josef Franc (Česká republika)
11 Kai Huckenbeck (Německo)
12 Davey Watt (Austrálie)
13 Michele Paco Castagna (Itálie)
14 Matěj Kůs (Česká republika)
15 Robert Lambert (Velká Británie)
16 Emil Sajfutdinov (Rusko)

17 Ondřej Smetana (Česká republika)
18 Michal Škurla (Česká republika)

 
«ZačátekPředchozí123456789DalšíKonec»

Strana 4 z 9